REAL SPEKTRUM se po 32 letech působení na jižní Moravě vydala směrem na sever. Od konce loňského roku jsme rozšířili aktivity v Ostravě. Čerstvě jsme se také stali členy Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje a při té příležitosti udělali rozhovor s jejím ředitelem Janem Skipalou. Přečtěte si, jak vnímá dnešní podnikání v Ostravě a okolí, v čem vidí nevyužitý potenciál a slabiny, na co by nalákal zahraniční investory a kde vidí Ostravu za 10 let.
Jak vnímáte rozvoj podnikání v Moravskoslezském kraji za posledních 10 let?
Velmi pozitivně. Kraj se dokázal transformovat z uhelného regionu na region se spoustou lékařsky zaměřených firem, automotive ale i firem z oboru IT. Je to dáno několika faktory, jako ty hlavní bych definoval zejména výhodná strategická pozice blízko k Polsku a Slovensku, dále také politická reprezentace, která byla schopna se napříč politickým spektrem domluvit a hledat společná řešení, transformace krajiny v rámci projektu POHO. V neposlední řadě je třeba zmínit podnikavé občany, kteří chtějí něco změnit a nečekají jen s rukama v kapsách.
Zmínil jste přerod z hornické historie do jiného průmyslu. Jak ta změna vypadá v praxi?
Proces transformace je velmi komplikovaný. V případě našeho regionu se tento proces nedotkl pouze těžby samotné, ale také firem závislých na těžbě - dodavatelské řetězce, hutě, ocelárny atd. Příkladným projektem v rámci transformace těchto doprovodných aktivit v rámci regionu je určitě Dolní oblast Vítkovice, kde se z bývalé fabriky vytvořilo nové kulturní centrum ostravy, kde se mohou scházet lidé, vznikají zde kavárny, kino, muzea atd.
Je nějaké odvětví, které se do kraje propisuje větší měrou oproti ostatním? Myšleno tak, že by se Ostrava nebo celý kraj postupně stával Mekkou nějakého konkrétního byznysového prostředí.
V době energetické krize teď ve spojení s Ostravou rezonuje téma vodíku. Ostrava má jako první město v České republice vodíkovou plnící stanici a spousta obyvatel ve vodíku vidí reálnější budoucnost než-li v elektrice, zejména z důvodu možnosti distribuce mezi občany. Do budoucna by měl vodík v Ostravě pohánět autobusy ale i např. vlaky.
Kde jsou naopak slabiny nebo řekněme spíš potenciál pro rozvoj, který se zatím nedaří naplnit?
Tuto otázku bych odpověděl z pozice občana, který se v Ostravě narodil a většinu života zde žije. Dle posledních výzkumů veřejného mínění Ostravě chybí kvalitní galerie, koncertní síň, herničky a dětské koutky. Pod tato fakta nezbývá než se podepsat. Dalším nedostatkem jsou hudební kluby a slušné bary, které bohužel na “populární” Stodolní ulici vymizely. Centrum města je další smutný příběh. Veškerý život z centra se přesunul do obchodních center. Už jen poslední kritika, ať nejsme zbytečně negativní, a to je letecká doprava. Bohužel v tomto oboru jsme zaspali dobu a předběhla nás polská letiště. Na druhou stranu se není čemu divit, Poláci jsou mnohonásobně větší a jejich kupní síla je obrovská.
Když jste nakousl letiště, tak tomu se přece loni povedlo odbavit více pasažérů než před Covidem. Také se zde v říjnu otevřel nový nákladní terminál. Pro letošek se navíc počítá s novými destinacemi pro cestující...
Osobní doprava zatím pokulhává. Spoj Ostrava-Varšava s firmou LOT není špatná myšlenka, ale zatím není moc vytěžován. Pro cestující (i v rámci businessu) je jednodušší hledat spoje z blízkých měst jako jsou Krakov nebo Katovice. Já osobně velmi často volím tyto varianty nebo odlet z Vídně, kde jste také poměrně rychle a pohodlně díky vlakovému spojení.
Nákladní doprava je jiné téma. v rámci nového terminálu vznikly také nové skladové haly na ploše cca 80 ha, což umožňuje firmám skladovat a jednoduše distribuovat zboží skrze železnici dále do kraje. Toto logistické centrum je pro potenciální investory velkým lákadlem a ukazuje připravenost regionu na potenciální investice.
Co trápí současné výrobní firmy v kraji? Energie, dotace, pracovní síly, nebo jiné nákladové položky?
Myslím si, že problémy firem v našem kraji se nijak zvlášť neliší od problémů firem v celé zemi. Zvyšování cen energií je téma, které v rámci Hospodářské komory řešíme se současnou vládou a připomínkujeme jednotlivé kroky včetně stropování cen atd.
Dotační politika je komplikované téma, zaznamenáváme názorovou linku, že dotace kazí konkurenční prostředí. Na druhou stranu je o téma dotací mezi firmami velký zájem, ať už se jedná o tzv “zelené dotace” nebo finance na podporu vědy a výzkumu.
V neposlední řadě bojujeme jako každý kraj s nedostatkem zaměstnanců a nedostatkem studentů technických oborů. Ani digitalizace a automatizace výroby není schopna pokrýt daný nedostatek a to zejména z důvodu vysokých nákladů v některých provozech.
Spolupracují nějak místní školy s firmami za účelem podpory podnikání a rozvoje mladých lidí?
Spolupráce škol a podnikatelského prostředí je na vysoké úrovni zejména z pohledu škol vysokých. V Karviné běží již roky zajímavý projekt Business Gate, kde studenti v rámci semestrální práce zpracovávají pro firmy nejrůznější témata. Na Panevropské univerzitě v Ostravě mají projekt Heštek, kdy dělají studenti pro firmy analýzy sociálních sítí. Nesmíme opomenout ani aktivity VŠB a OSU, které pořádají nejrůznější aktivity, jako jsou konference, vzdělávací aktivity propojující firmy a školu nebo např. Green Light, který podporuje vznik startupů. Jsem si jist, že jsem spoustu zajímavých aktivit opomněl, je jich opravdu spoustu.
V květnu bude Ostrava hostit Mistrovství světa v hokeji, koná se tu Zlatá tretra, Halové mistrovství ČR v atletice a mnoho dalších sportovních akcí. Jak vnímáte přínos těchto událostí pro místní podnikatele? Máte třeba zpětnou vazbu přímo z podnikatelského sektoru?
Akce tohoto typu i přes občasnou kritiku některých občanů (rušení nočního klidu atd.) jsou obrovským přínosem pro celý region. Není to pouze o samotné akci - prodeji lístků, prodeji občerstvení na samotné akci atd. Je nutné si uvědomit, že přínos je plošný - účastníci musí někde spát, někde se stravovat, nějak se na akci dostat. V tom momentě z toho profitují hotely, restaurace, taxislužby atd.
Velmi oblíbenou aktivitou při akcích, jako je např. MS v hokeji, je návštěva místních pivovarů nebo výroby firmy Marlenka.
Na co byste nalákal firmy z jiných regionů nebo ze zahraničí?
Na pivo samozřejmě. :-)
Velkým lákadlem jsou brownfieldy, které v rámci udržitelnosti splňují veškerá kritéria. Moravskoslezský kraj připravil pro potenciální investory seznam objektů pro průmyslové využití, logistiku, bytovou výstavbu, ale také centra pro volný čas a sport. Velkou výhodou kraje je jeho rozmanitost. Už to není kraj zaměřený na těžký průmysl, jak tomu bylo v minulosti. Velké nadnárodní firmy zde zakládají svá vývojová centra a logistické huby. Poloha na hranici s Polskem a Slovenskem jen nahrává mezinárodní spolupráci a existence velkých univerzit a soukromých vysokých škol zase vědě a výzkumu.
Kde vidíte Ostravsko za 10 let?
Pokud bude pokračovat vývoj technologických a průmyslových odvětví jak tomu bylo doposud, má Ostrava potenciál stát se moderním a dynamickým městem s bohatým průmyslem, inovativními firmami a vysokou životní úrovní.
Pokud bude Ostrava pokračovat v budování infrastruktury, kvalitních obytných oblastí a atraktivního veřejného prostoru, je zde šance přitáhnout mladé lidi, což povede ke vzniku kulturních a kreativních center pro volný čas.
Rozvoj robotiky, umělé inteligence, internetu věcí atd. bude mít velký vliv na technologický ráz samotného města. V současné chvíli bych řekl, že má Ostrava se svým superpočítačem v rámci VŠB a vzniku nových technologických firem, dobře našlápnuto.
