Dům, byt, chata nebo zahrada. Někdo z vašich blízkých zemřel a vy přicházíte v úvahu jako dědic jeho majetku. Taková situace dokáže leckoho zaskočit. Kromě vyrovnání se se zármutkem musíte nyní čelit i dědickému řízení a všemu, co je s ním spojené. Sepsali jsme proto pro vás nejčastější otázky a odpovědi, abyste věděli, jak v takovém případě postupovat.
Kdo má nárok na dědictví?
Pokud se jedná o dědictví ze zákona, dělí se dědicové do tzv. dědických tříd, kdy nejdříve přichází v úvahu první dědická třída, pokud zde nikdo nedědí, následuje druhá dědická třída atd. Poměrně výsadní postavení mají tzv. nepominutelní dědicové, kterými jsou potomci zůstavitele (tedy děti, příp. dále vnuci, pravnuci). Pokud je nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného podílu, pokud je zletilý, potom jedna čtvrtina. Posloupnost zákonných dědických tříd je následující:
- v první třídě dědí potomci (děti, vnuci atd.) a manžel zůstavitele, všichni stejným dílem.
- ve druhé třídě dědí manžel, případně osoba žijící se zůstavitelem alespoň 1 rok před jeho smrtí, a rodiče s tím, že manželovi vždy připadá minimálně polovina pozůstalosti.
- ve třetí třídě dědí sourozenci, synovci, neteře a osoba žijící se zůstavitelem alespoň 1 rok před jeho smrtí
- ve čtvrté třídě dědí prarodiče
- v páté třídě dědí praprarodiče
- v šesté třídě dědí strýcové a tety, resp. prasynovci a praneteře
Jak je to se závětí?
Pokud zůstavitel sepsal závěť, ideálně notářsky ověřenou, bude podle ní dědictví rozděleno. Ale pozor! Závěť nikdy nemá větší váhu, než právo na dědictví nepominutelných dědiců. Děti a případní další potomci tak dědí vždy (pokud nedošlo k právoplatnému vydědění), tedy i když je sepsána závěť.
V případě, že zůstavitel neměl žádné potomky, přechází dědictví na osoby z druhé třídy viz výše. Na ty už se závěť vztahuje v plné míře, neboť ve druhé a další dědické třídě již není nepominutelných dědiců. Příklad: Manželé společně vlastní nemovitost. Nemají žádné potomky. Po úmrtí jednoho z nich vzniká nárok na dědictví zároveň druhému z manželů i rodičům zemřelého. Pokud před smrtí zůstavitel sepsal závěť, ve které odkazuje svůj majetek manželce či manželovi, rodiče už na toto dědictví nemají nárok.
Platí se dědická daň?
Neplatí. Dědická daň byla zrušena ke konci roku 2013.
Týkají se mě při dědictví nemovitosti nějaké jiné daně?
Jestliže jste v rámci dědictví nabyli nemovitost, může vás napadnout otázka: Musím zaplatit daň z příjmu? Odpověď zní: Nemusíte. Zákon o daních z příjmů totiž na takové nabytí nahlíží jako na bezúplatné.
Stále se vás však týká daň z nemovitých věcí. Musíte tedy podat daňové přiznání, do nějž nově nabytou nemovitost zahrnete.
Může také nastat situace, že se rozhodnete nemovitost prodat. Vznikne vám tak příjem, který je potřeba zdanit. Jak to tedy je s daní z příjmu v tomto případě?
- Vlastníte nemovitost nabytou před rokem 2021 alespoň pět let, než ji prodáte? Jste osvobozeni od daně z příjmu.
- Vlastníte nemovitost nabytou po roce 2021 alespoň deset let, než ji prodáte? Jste osvobozeni od daně z příjmu.
- Prodáváte nemovitost před dovršením pětileté nebo desetileté lhůty? Musíte uhradit 15% daň ze zisku. Ta se ovšem nepočítá z celé částky, ale z rozdílu mezi hodnotou nemovitosti dle dědického řízení a prodejní cenou. Když například bude mít byt hodnotu 5 milionů, vy jej prodáte za 5,5 milionu, bude se daň vypočítávat ze zisku 500 tisíc korun. Daň tak bude činit 75 tisíc korun.
Pozor, do pětileté, respektive desetileté lhůty nezbytné pro osvobození od daně z příjmu se započítává i držba zůstavitele. Zjednodušeně řečeno, nemusíte po celou dobu před prodejem vlastnit nemovitost vy sami. Jestli jste po někom zdědili nemovitost, kterou dotyčná osoba vlastnila pět let (před rokem 2021), lhůta je tím splněna.
Zároveň se připravte, že budete muset uhradit poplatek notáři. Ten se vypočítává z ceny nemovitosti na základě odhadu vypracovaného znalcem například v podobě realitního makléře.
Můžu dědictví odmítnout?
Ano. Vzhledem k tomu, že předmětem dědictví mohou být i dluhy, které třeba i převyšují hodnotu zděděné nemovitosti nebo i jiných věcí, máte právo dědictví nepřijmout. Případně můžete přijmout dluhy pouze do výše zděděného majetku.
Kdy končí dědické řízení?
Notář na základě získaných informací vydá rozhodnutí o dědictví, které obsahuje rozdělení majetku mezi dědice. Dědické řízení může být ukončeno:
- Dohodou dědiců: Dědicové se mohou mezi sebou dohodnout, jak si rozdělí majetek.
- Rozhodnutím notáře: Pokud nedojde k dohodě, notář rozhodne na základě zákona.
Dědictví nemovitosti přináší jak nové příležitosti, tak i povinnosti, a to včetně právních a daňových aspektů. Ať už plánujete nemovitost prodat, užívat, či si ji ponechat pro budoucí generace, je důležité znát pravidla dědického řízení a možnosti, jak minimalizovat daňové dopady. Klíčové faktory, jako je doba držby nemovitosti a způsob jejího využití, mohou hrát rozhodující roli při zdanění případného prodeje. Vždy je proto vhodné obrátit se na odborníka, který vám pomůže nejen s procesem dědictví, ale i s plánováním, jak s nabytým majetkem nakládat co nejefektivněji a v souladu se zákonem.
